Pildův weblog

Tak jsem jel o víkendu se trošku odreagovat s matkou a jejím starým k jeho rodičům do malé vesničky jménem Prysk. Jel jsem tam ze dvou prostých důvodů - zaprvé: abych alespoň na chvíli vypadl z té proklaté králíkárny jménem panelový dům a za druhé: je to velice dobrá příležitost jak se zadarmo vožrat.

Samotná chlastačka proběhla docela v klidu - pivko jsme tam pili budvárka desítku (no radši bych třeba Gambrinus 12, nebo Zlatopramen 11, ale taky se to dalo :) a pojídali jsme nějaké dobrůtky z grilu (klasika - kuřecí stehýnka, špízy, nějaké buřty a taky jedna ryba). Asi kolem půlnoci jsem byl nějak unavený :), tak jsem si šel lehnout.

Nevím čím to bylo, asi jiným prostředím, ale ráno jsem vstal už asi v sedm hodin (píšu už, protože normálně chodím spát poslední dobou až ráno tak kolem sedmý). Když jsem ráno vstal, tak první co jsem udělal bylo, že jsem vypil asi půllitr nějaké šťávy a posléze jsem zjistil, že mi není zrovna nejlépe. Nebyla to naštěstí ani taková ta klasická vopice (ty už nemám naštěstí asi od patnácti), ale spíš to bylo takový psychický a měl jsem jak se říká žaludek na vodě. Každý ještě spal a já jsem neměl ani s kým pokecat, tak jsem tam akorát bloumal a všude možně se povaloval - no prostě nic moc stav.

Jedno jsem však věděl jistě - kdybych měl alespoň trošku nějakého hulení, tak by mi bylo hned lépe. Ono totiž za těch pár let co hulím (asi sedm) mě hulení nejednou pomohlo v podobných situacích, ba i o hodně horších - např. bolest hlavy, vopice, pálení žáhy, únava či nějaké jiné nepříliš vážné krátkodobé stavy - hulení to prostě vyléčilo (a to ani radši nepočítám kolikrát mě dostalo ze špatné nálady).

00:18 [trvalý odkaz]  komentářů: 2 [přidat]